Abstrakt
Aortální stenóza je nejčastější chlopenní vadou v dospělosti a je významnou příčinou kardiovaskulární morbidity a mortality. Více než 40 % pacientů s aortální stenózou má diskordanci v dopplerovském vyšetření, nejčastěji mají malou plochu aortálního ústí (<= 1,0 cm2), která je typická pro významnou aortální stenózu, ale nízký gradient (< 40 mmHg), který tuto diagnózu nepodporuje.
V klinické praxi rozeznáváme tři hlavní podskupiny pacientů s významnou aortální stenózou a nízkým gradientem a sice: a/ klasickou s nízkým gradientem, nízkým průtokem a nízkou ejekční frakcí levé komory, b/ paradoxní s nízkým gradientem, nízkým průtokem a se zachovalou ejekční frakcí levé komory a c/ aortální stenózu s nízkým gradientem, normálním průtokem a normální ejekční frakcí levé komory. Klíčovu roli v diagnóze a zhodnocení aortální stenózy má echokardiografie.
Nicméně, potvrzení významnosti aortální stenózy u těchto pacientů je někdy obtížné a vyžaduje multimodalitní zobrazení, mezi které patří dobutaminový zátěžový test a výpočetní tomografie, resp. kalciové skóre aortální chlopně. Intervence na aortální chlopni u pacientů s potvrzenou významnou aortální stenózou je doporučována i přes vysoké operační riziko.
Zvláště u pacientů s nízkým gradientem a nízkou ejekční frakcí levé komory se jako lepší alternativa zdá transkatetrová náhrada aortální chlopně.