Abstract
Od nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi uplynulo již více než šest let, a proto je již možné nesledovat proces tzv. církevních restitucí pouze prostřednictvím samotného textu zákona, ale také na základě existující judikatury a praktických zkušeností s řízeními o vydání majetku. Přednáška se zaměřuje na vysvětlení podmínek pro navrácení původního církevního majetku oprávněným osobám i na překážky, které tomuto cíli naopak brání.
S ohledem na projednávaný návrh na zdanění finančních náhrad církvím přijde řeč také na kontroverzní určovací žaloby, jež byly podle slov předkladatelů tohoto návrhu jedním z impulsů pro snahu množství vyplacených peněz církvím snížit.