Abstract
Pojem perverzita je pro nás znám jako označení chování, které společnost vnímá za odlišné a mimo přijatelné normy. Vnímání normality je však vždy vázané na dané historické období, sociální kontext a regionální odlišnosti.
To, co bylo znakem normálnosti například ve středověku, se mohlo dočkat odmítnutí ze strany novověké společnosti a být označeno za perverznost. Normalitu a sociální klima určovala nejen církev spolu se společenskými elitami, ale i společnost jako taková.
Díky diverzitě názorů mezi jednotlivými aktéry a institucemi a změně jejich statusu napříč staletími pak vznikaly různé pohledy na to co je normální a co už ne. Fenomén perverzity je možné vnímat nejen v rovině sexuální, ale rovněž jako předmět vědeckého bádání či každodenní reality v minulosti a přítomnosti.
To umožňuje k problematice přistoupit interdisciplinárně a při výzkumu tak spojit východiska historie, filosofie, práva, teologie, psychologie a dějin umění. Konference si v této souvislosti bude klást následující otázky: Co je to perverzita? Jak se proměnilo vnímání perverzity? Co je příčinou těchto změn? Kdo utvářel vnímání perverzity a normality? Jaký vliv měli společenští aktéři na myšlení jedince? Jakou roli hrálo společenské postavení, věk či pohlaví v prožitku perverzity? Jak byla perverzita vyobrazována?