Abstrakt
Tématem článku je základní fenomenologická diference, kterou lze nalézt v analýze a interpretaci jevení fenoménů u Edmunda Husserla, od počátku jeho díla, jako diferenci mezi jevením jakožto prožitkem a fenomény jakožto jevícími se entitami. Článek poukazuje na některé proměny tohoto základního motivu v pozdním Husserlově myšlení, které vrcholí analýzou a interpretací "živé přítomnosti".