Sebehodnocení motivace k učení se informačním a komunikačním technologiím: výsledky pilotního šetření mezi středoškolskými studenty
Abstrakt
Sebehodnocení se často využívá ve výzkumu, ve školách i v zaměstnání. Respondenti na škále určují například, jak dobré znalosti či dovednosti oni sami mají nebo jak se v určité situaci cítí.
Jedna z oblastí, kde lze sebehodnocení aplikovat, je motivace k učení. Cílem tohoto příspěvku je (a) zjistit úroveň vnitřní a vnější motivace k učení se ICT u různých skupin žáků (dle typu školy a pohlaví), (b) zjistit, jak různé skupiny žáků (dle typu školy a pohlaví) užívají škálu při hodnocení vlastní motivace k učení se ICT.
Výzkumný vzorek tvoří žáci studující na čtyřech typech středních škol (pedagogické lyceum, čtyřleté gymnázium, technicky zaměřená škola - mechanizace, škola se zaměřením na informační technologie; N=166). Výsledky ukazují na rozdíly v úrovni motivace k učení se informačním a komunikačním technologiím mezi uvedenými skupinami.
Studenti ze školy zaměřené na informační technologie mají signifikantně vyšší úroveň vnitřní i vnější motivace. Při srovnání dle pohlaví vykazují vyšší vnitřní i vnější motivaci chlapci.
Jednotliví respondenti při hodnocení motivace k učení ICT využívají škálu signifikantně odlišným způsobem. Na úrovni námi zkoumaných skupin (pohlaví, typ školy) však byly nalezeny pouze mírné rozdíly ve využívání škály (studenti z ICT školy mají tendenci využívat spíše nižší škálové kategorie, jsou přísnější).
V dalším výzkumu je nutno analyzovat rozdíly v užívání škály mezi dalšími skupiny (např. dle socioekonomického statusu či dle vrstevníků), dále vzhledem k velké heterogenitě v užívání škály doporučujeme korigovat sebehodnocení motivace pomocí metody ukotvujících vinět.