Abstrakt
Východiska: Diabetes mellitus (DM) 2. typu je široce rozšířené metabolické onemocnění charakterizované poruchou metabolismu glukózy. V rehabilitaci se setkáváme s diabetiky často, neboť některé sekundární komplikace diabetu přímo souvisejí s pohybovou funkcí.
Metody: Cílem rešeršní studie je předložit závěry současných výzkumných šetření a shrnout základní aspekty rehabilitační léčby DM: definovat obecné cíle a zásady, upozornit na komplikace limitující pohyb. Výsledky: Pohybová rehabilitace má při léčbě DM velký význam a přímo ovlivňuje prognózu onemocnění.
Má vliv na inzulinovou rezistenci, kardiovaskulární systém, snížení hmotnosti, periferní neuropatii, psychiku aj. Z pohledu rehabilitace můžeme uvažovat o třech fázích DM, v nichž se liší pohybové rehabilitace.
V první fázi (záchyt onemocnění, nastavení léčby) je prioritou edukace zařazení pravidelné pohybové aktivity do týdenního režimu. Ve druhé fázi dochází k funkčním i strukturálním změnám v kardiovaskulárním, nervovém a pohybovém systému.
Zaměřujeme se na prevenci syndromu diabetické nohy, prevenci pohybových poruch a udržení fyzické kondice. Ve třetí fázi se setkáváme s jedincem se závažnými komplikacemi, které limitují pohybovou rehabilitaci a kladou specifické cíle.
Věnujeme se podpoře soběstačnosti, svalové síly a koordinace, posturální stabilizaci, dechové rehabilitaci aj. Závěry: Pohybová rehabilitace je jednou z klíčových složek komplexní léčby diabetu mellitu, a proto jí musí být věnovaná náležitá pozornost.