Termín, hebrejsky jehadut, se poprvé objevuje mezi řecký mluvícími Židy v 1. století o. 1. V nejširším slova smyslu označuje celou kulturní, sociální, právní a náboženskou tradici Židů.
Je rovněž chápán jako "způsob života", který zahrnuje veškeré lidské konám od narození do smrti. Je vymezen vírou v jednoho Boha.