Východisko: Pomocí roboticky asistované terapie pro lokomoci se současným zapojením horních končetin lze pacienty po získaném poškození mozku lépe připravit na provádění personálních i instrumentálních běžných denních činností. Tímto typem terapie lze předejít riziku pádu, zamezit nadměrné dopomoci další osoby, zvýšit participaci jedince v běžných denních aktivitách a zároveň zvýšit i kvalitu života.
Soubor: Práce demonstruje muže ve věku 65 let po ischemické cévní mozkové příhodě s projevem levostranné hemiparézy, který byl v subakutní fázi přijatý do intenzivního rehabilitačního programu Rehabilitačního ústavu Kladruby. Metody: Reoambulator je přístroj propojující nácvik lokomoce se současným zapojením horních končetin a tréninkem kognitivních funkcí.
Sledovaný proband byl měřen v čase T0 po příjmu do intenzivního rehabilitačního programu, T1 před zahájením roboticky asistované terapie pro lokomoci a v čase T2 po ukončení roboticky asistované terapie. Ve všech časech byly použity testy Berg Balance Skore, Time Up and Go, 6. minutový test, FIM - motorické subskore, Action Research Arm Test, Motor Activity Log, Box and Blocks test.
Výsledky: U pacienta došlo ke zlepšení v chůzových testech, dle 6 - ti minutového testu ze 150 metrů na 178 metrů, dle Time Up and Go došlo ke zrychlení z 28,45s na 22,45s. V oblasti funkce horní končetiny pacient provedl před terapií 21 činností a po aplikované terapii 27 z 29 činností dle Motor Aktivity Log.
V Box and Blocks se pacient zlepšil z 16 na 27 kostek a v Action Research Arm Test z 27 na 35 bod ů. Závěr: Využití roboticky asistované terapie pro lokomoci se současným aktivním zapojením končetin z pohledu ergoterapeuta vede ke zvýšení soběstačnosti pacienta.
Pacient je komplexně připravován na provádění běžných denních aktivit, neboť dochází k současnému tréninku motorických, senzorických i kognitivních funkcí.