Charles Explorer logo
🇨🇿

Etiopatogeneze dětské obezity

Publikace na 3. lékařská fakulta |
2019

Abstrakt

Obezita, jako multifaktoriální onemocnění, je dána interakcí genetických, metabolických, sociálně-ekonomických a environmentálních faktorů a je charakterizována nadměrnou akumulací tukové tkáně. Tělesná hmotnost je významně ovlivněna genetickými faktory.

Udává se, že genetické faktory ovlivňují hodnotu indexu tělesné hmotnosti ze 60-80 %. Existují ryze geneticky podmíněné formy obezity, ať už se jedná o mendelovsky děděné syndromy, či o monogenní formy obezity.

V obou případech se většinou jedná o těžké formy obezity začínající v časném dětském věku. U syndromů se v mnoha případech současně vyskytují jak vrozená vývojová postižení řady orgánů, tak různý stupeň mentální retardace.

Naproti tomu monogenní formy obezity nemají bohatý fenotypický projev. Endokrinopatie vedoucí k nárůstu tělesné hmotnosti představují pouze zlomek všech případů obezity v dětském věku.

Mělo by se na ně pomýšlet zejména tehdy, pokud u jedince dojde ke zpomalení růstového tempa. Nápadně rychlý nárůst tělesné hmotnosti se spolu s hyperfagií a dalšími znaky souvisejícími s postižením centrálního nervového systému vyskytuje u hypotalamických forem obezit. Řada chronicky užívaných léků vyvolává nadměrnou akumulaci tukové tkáně, ať už stimulací centra hladu, či podporou adipogeneze.

Rovněž prenatální faktory, včetně tělesné hmotnosti a výživy matky, intrauterinní programování a epigenetické faktory ovlivňují tělesnou hmotnost potomka v pozdějším věku. Známý je vliv rizikového chování spojeného s pozitivní energetickou bilancí, např. neadekvátní stravovací zvyky, absence pravidelné pohybové aktivity a nadměrný sedentarismus.

Kauzálních faktorů obezity je známo více než osmdesát. Tento přehledový článek má za cíl čtenáře jednak seznámit se známými etiopatogenetickými faktory obezity a jednak prezentovat i ty poněkud méně tradiční.

Jednotlivé rizikové faktory nejenže interagují mezi sebou, ale dochází i k interakci s individuální genetickou predispozicí. Jak na poli výzkumném, tak i v běžné klinické praxi by odborník zabývající se problematikou obezity měl u každého obézního jedince cíleně pátrat po možných rizikových faktorech souvisejících s nárůstem tělesné hmotnosti.