Dlouhodobé podávání imunomodulační léčby může u pacientů s psoriázou vést k riziku rozvoje nádoru. Zhodnotit závislost mezi kumulativní délkou expozice biologické terapii a rizikem zhoubných nádorů ve vztahu k dávce a odpovědi.
Těchto vnořených studií případů a kontrol, zahrnujících sledování téměř 60000 osoboroků, se zúčastnily čtyři národní studie (databáze zdravotní péče z Izraele a prospektivní kohorty z Itálie, Španělska a Spojeného království a Irska) spolupracující v rámci sítě Psonet (Evropský registr pro psoriázu). Skupinu "případů" tvořili pacienti s incidentními zhoubnými nádory.
Pacienti s nádory v anamnéze a benigními nebo in situ nádory byli vyloučení. Každému případu byly podle roku narození, pohlaví, geografické oblasti a roku registrace přiřazeny čtyři kontroly bez nádorového onemocnění.
Sledování kontrol bylo cenzurováno k datu stanovení diagnózy nádorového onemocnění přiřazeného případu. U každého registru byla provedena podmíněná ligistická regrese.
Výsledky byl sloučeny s použitím metaanalýzy modelu náhodných efektů. Celkem bylo identifikováno 728 případů a 2671 kontrol.
Po přiřazení byly přítomny rozdíly mezi případy a kontrolami pro Charlson Comorbidity Index ve všech třech registrech a v prevalenci předchozí expozice psoralenu a ultrafialovému záření A a kouření (pouze registr British Association of Dermatologits Biologic Interventions). Riziko prvních nádorů nebylo významně spjato s kumulativní expozicí biologikům (adjustovaný poměr rizik na rok expozice 1,02; 95% interval spolehlivosti 0,92-1,13).
Výsledky byly podobné, jestliže byly do výstupu zahrnuty spinaliomy a bazaliomy. Po několika letech užívání se neukazuje, že by kumulativní délka expozice biologickým terapiím u pacientů s psoriázou v běžné klinické praxi byla spjata s vyšším rizikem vzniku zhoubného nádoru.