Abstrakt
Kolitida způsobená Clostridiem difficile je komplikací antimikrobní léčby. C. difficile bylo popsáno již v roce 1935, nicméně většího významu nabylo toto onemocnění až s rozšířením širokospektrých antimikrobních léčiv.
V etiopatogenezi onemocnění hraje zásadní roli rozvrat střevní mikroflóry, který vytváří vhodné podmínky pro přerůstání toxigenního kmene C. difficile, kdy toxiny A a B produkované tímto mikroorganizmem jsou pak zodpovědny za vznik onemocnění. Diagnóza onemocnění bývá založena na detekci toxinů A a B, eventuelně kultivaci C. difficile a průkazu toxigenity konkrétního kmene. Úloha endoskopie v diagnostice tohoto onemocnění bývá diskutována.
V našem souboru jsme u 29 % nemocných, pomocí endoskopie diagnostikovali pseudomembranózní kolitidu, která je prakticky vždy vyvolána C. difficile. U zbylých nemocných jsme diagnostikovali lehkou kolitidu ve 27 %, těžkou kolitidu bez pseudomembrán u 20 % nemocných.
U 22 % nemocných šlo o koincidenci ulcerosní kolitidy a kolitidy vyvolané C. difficile. Fulminantní kolitida byla přítomna u 1 nemocného (2 %).
Dle našich zkušeností se souborem 49 nemocných, u kterých jsme diagnostikovali a léčili kolitidu způsobenou Clostridiem difficile, je endoskopie dobrou pomocnou metodou sloužící k rychlé orientaci. Jedná se samozřejmě o šetrně provedenou sigmoideoskopii, bez přípravy nemocného, při které je zpravidla též odebírán materiál k průkazu toxinu a ke kultivaci.