Tato studie je polemikou s vybranými aspekty filosofie Jacquesa Derridy (1930-2004). Cílem je kriticky pojednat o Derridově interpretaci obecné teorie znaku a projektu dějin znakové teorie presentované především v textu O grammatologii (Derrida 1999).
Dekonstruktivní čtení, která Derrida představil, ukázala řadu různě nesourodých tvrzení v prostředí domněle komplexních teorií. Avšak co do konkrétních příkladů presentovaných v textu (Aristotelés, Peirce) vykazuje dekonstruktivní přístup k těmto textům vnitřní až nepřekonatelné limity, které jsou však samotnou teorií dekonstrukce ospravedlněny.
To vedle mnoha dalšího činí z dekonstruktivního způsobu čtení nástrojem v akademické sféře - Derridou kritizované - nepřípustným.