Abstract
Upevňování přesvědčení, zvláště těch vědeckých, je nezbytným krokem k získávání nových poznatků. To je jedním z důvodů, proč jej C.
S. Peirce nahlížel na jedné straně jakožto předpoklad zkoumání, na straně druhé jako jeho předmět.
Při zkoumání přesvědčení definuje čtyři typy upevňování přesvědčení, přičemž z povahy daného typu upevňování přesvědčení lze vyčíst, jakým způsobem jsou zde vytvářena, aplikována a přijímána normativní pravidla. A protože je upevňování přesvědčení v různých typech různě silné, respektive podle způsobu fixace odstupňováno od nejslabší po nejsilnější podle toho, jak je otevřeno pochybností, lze na základě toho určit i sílu korpusu normativních pravidel.