Empirická sonda je věnována problematice metakognice a výkonnosti v matematice. Cílem příspěvku je porovnat úroveň metakognice a matematické výkonnosti v závislosti na preferovaném z působu vedení výuky (proklamované kurikulum) jako jednoho z možných faktorů ovlivňujících žákovu výkonnost a kompetence.
Pro účely této empirické sondy byla zvolena metoda kvaziexperimentu, přičemž byly vybrány tři skupiny žáků: (i) žáci ZŠ Montessori (n = 49), (ii) žáci běžných nespecializovaných ZŠ (n = 63) a (iii) žáci, kteří jsou vyučováni podle Hejného metody (n = 77). Na základě induktivní statistiky byly prokázány jak statisticky významné rozdíly (metakognitivní znalost; bias index), tak i statisticky a zároveň věcně významné rozdíly (výkonnost v matematice; kalibrace).
Příčiny těchto diferencí jsou v závěru textu diskutovány a zároveň je poukázáno na limity metodologického šetření.