Článek se zabývá možnostmi a způsoby využití Listiny základních práv EU jako měřítka pro posuzování souladu vnitrostátní legislativy se základními právy, zejména v České republice. Zabývá se formálními a obsahovými rysy Listiny a dospívá k závěru, že vzhledem k úzké vazbě mezi Listinou a zbytkem práva EU je nejvhodnější posuzovat soulad vnitrostátní legislativy s Listinou v rámci posuzování jejího souladu s právem EU jako takovým.
Při samostatném využití Listina jakožto pramen základních práv nemá příliš velkou přidanou hodnotu oproti vnitrostátním a mezinárodním pramenům.