Hypoglykemie je trvalým rizikem léčby diabetes mellitus 2. typu (DM2), především u pacientů léčených inzulinem či některými staršími perorálními antidiabetiky skupiny inzulinových sekretagog, a je asociována s celou řadou zdravotních komplikací, vyšším kardiovaskulárním rizikem i úmrtím. Hypoglykemie může probíhat pod obrazem různých příznaků i zcela asymptomaticky.
Poruchu rozpoznávání hypoglykemií trápí odhadem až desetinu všech pacientů s DM2. Riziko hypoglykemie se zvyšuje v souvislosti se stupněm dosažené glykemické kompenzace, věkem, komorbiditami či intenzitou léčby.
Varovnou hodnotu nebezpečného poklesu koncentrace krevní glukózy, při které by měly být zahájeny příslušné léčebné kroky, představuje u diabetiků glykemie 3,9 mmol/l.