Abstrakt
Úmrtí blízké osoby často souvisí s projevy, které symptomaticky připomínají profil klinické deprese (intenzivní smutek, nespavost, anhedonie, zhoršená schopnost koncentrace či chuť k jídlu). Pokud tyto projevy trvají déle než 2 týdny, trpí pozůstalý podle kritérií nejnovější verze Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5) velkou depresivní poruchou.
Nebylo tomu tak ale vždy. V přehledovém článku představujeme proces, který v DSM-5 vedl k vyloučení kritéria, sloužícího k odlišení zármutku a klinické deprese.
Kromě důvodů, proč uvažovat o truchlení jako o adaptivním procesu, představujeme rovněž teorie, které pojímají truchlení jako přirozený proces zastávající specifickou funkci. V závěru uvádíme pojetí truchlení podle MKN-10 a připravované MKN-11.