Přínos hodnocení perfuze pomocí fluorescenční angiografie při robotické nízké resekci rekta: výsledky nerandomizované prospektivní studie
Abstrakt
Úvod: Karcinom tlustého střeva a konečníku velmi významně přispívá k celkové onkologické zátěži české populace. Porucha hojení anastomózy je obávanou komplikací, která může mít pro nemocného fatální následky.
Fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného záření umožňuje zobrazit perfuzi tkání anastomózy během operačního výkonu. Cílem práce je prezentovat výsledky nerandomizované studie, ve které jsme hodnotili prospektivně získaná data při peroperačním hodnocení perfuze anastomózy pomocí fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně během robotické resekce rekta pro malignitu, a literárně uveřejněných zkušeností s uvedenou zobrazovací metodou v kolorektální chirurgii.
Metoda: Do prospektivní, unicentrické studie bylo v období od 1. 4. 2017 do 21. 6. 2018 konsekutivně zařazeno 30 nemocných s karcinomem rekta, kteří na našem pracovišti podstoupili robotickou resekci s provedením primární anastomózy. Do studie byli zařazeni nemocní s předpokladem provedení minimálně invazivní operace.
Během operace bylo prováděno zobrazení a hodnocení kvality perfuze resekční linie esovitého tračníku a následně provedené anastomózy prostřednictvím fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného světla. Údaje byly prospektivně získávány a následně analyzovány s použitím deskriptivní statistiky. Výsledky: Během období 1. 4. 2017 až 21. 6. 2018 jsme na našem pracovišti konsekutivně zařadili 30 nemocných s KR: 16 mužů a 14 žen.
Zobrazení perfuze resekční linie i anastomózy bylo úspěšné ve všech případech a kvalita perfuze byla v celém souboru vyhovující. U žádného nemocného nebyla vyjádřena perfuzní nedostatečnost, která by vyžadovala změnu etáže resekční linie nebo úpravu anastomózy.
Ve dvou případech (12,5 %) TME jsme na základě kvalitní perfuze anastomózy ustoupili od plánovaného provedení protektivní ileostomie. V jednom případě (3,3 %) došlo k poruše hojení anastomózy bez klinické symptomatologie (typ A).
Technické komplikace při provádění fluorescenční angiografie nebo nežádoucí účinky spojené s aplikací indocyaninové zeleně jsme nezaznamenali. Závěr: Fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného světla představuje časově nenáročnou a bezpečnou možnost objektivizovat během operace úroveň cévního zásobení anastomózy, které je elementární podmínkou pro její zdárné hojení.
I když jsme v našem souboru nedostatečnou perfuzi nezaznamenali, a nebyli tak nuceni měnit úroveň resekční linie či upravit anastomózu, může fluorescenční angiografie prováděná zkušeným kolorektálním chirurgem vést k potenciálnímu poklesu četnosti obávané komplikace, kterou porucha hojení anastomózy představuje.