β3-adrenergní agonisté a "hnědnutí" bílé tukové tkáně: Ovlivnění energetické rovnováhy a metabolických rizik obezity
Abstrakt
Současně dostupná antiobezitika ovlivňují hlavně příjem, a nikoliv výdej energie. Studie s agonisty β3-adrenergních receptorů, které zvyšují energetický výdej aktivací hnědé tukové tkáně, probíhají více než 30 let.
Nicméně většina těchto preparátů nepůsobila selektivně na β3-receptory a neosvědčila se v klinických studiích u lidí vzhledem k nežádoucím kardiovaskulárním účinkům. Jak experimentální, tak klinické studie prokázaly, že nejenom hnědé, ale též béžové adipocyty vykazují termogenní, antidiabetogenní a svalovou hmotu šetřící účinky. "Hnědnutí" tukové tkáně, kdy se objevují béžové adipocyty v bílé tukové tkáni, může být navozeno chladem, některými dietními faktory, hormony a agonisty β3-receptorů.
Dva selektivní β3-adrenergní agonisté, mirabegron a vibegron, se používají v léčbě dráždivého močového měchýře, aniž by byl při podávání doporučené dávky farmaka zaznamenán signifikantní vzestup tepové frekvence a krevního tlaku. Po jednorázovém podání mirabegronu byl pozorován vzestup klidového energetického výdeje a kožní teploty nad klíčkem.
Navíc nedávné studie u obézních inzulinorezistentních jedinců prokázaly, že dlouhodobé podávání mirabegronu v dávce obvyklé při léčbě dráždivého močového měchýře(50 mg/den) je spojeno s indukcí béžových adipocytů v lidské podkožní bílé tukové tkáni. V přehledném referátu je diskutováno možné využití nových β3-agonistů jak při tlumení energetické úspornosti při hmotnostní redukci, tak při úpravě metabolického profilu u obezity.