Osoby vyššího věku jsou kardiovaskulárními příhodami aterosklerotického původu postihovány nejčastěji. U starších pacientů čelíme, kromě pokročilých a komplexních změn kardiovaskulárního systému, i dalším dlouhodobým onemocněním.
Navíc u nich narážíme i na odlišnou odpověď na jakoukoli léčbu způsobenou měnící se farmakodynamikou a farmakokinetikou; tito pacienti také užívají další léky, které mohou vstupovat do rizikových interakcí. Situaci často komplikuje i celkově horší spolupráce pro zhoršené kognitivní schopnosti.
Na jedné straně tedy starší pacienti s vysokým kardiovaskulárním rizikem profitují z dobře nastavené léčby kardiovaskulárních onemocnění v absolutních číslech nejvíce; na druhé straně jsou citlivější k jejím nežádoucím účinkům. Tato populace také méně adheruje k užívání léků vzhledem k často přítomným změnám kognitivních funkcí.
Vzhledem k tomu, že statiny patří mezi léky užívané z preventivní indikace, je třeba posoudit očekávanou délku přežití v kontextu komorbidit a zhodnotit přítomnost seniorské křehkosti popřípadě disability. U pacientů se závažnou křehkostí a disabilitou je podávání statinů více rizikové, i když observační studie potvrzují pokles mortality i u těchto osob.
U seniorů s očekávaným přežitím v horizontu >= 5 roků mají statiny - pokud jsou indikovány - nezpochybnitelný přínos a zcela jistě patří mezi léky s vysokou prioritou.