"... jako cikán, bez jakéhokoliv vzdělání pochopil za hranicemi vážnost doby pro národ československý a přihlásil se dobrovolně do československé armády" : Ze životů romských vojáků zapojených do tzv. Československých legií
Abstrakt
Empirická studie si nad životními cestami deseti legionářů romského původu, kteří získali status "legionář dle zákona", klade několik otázek souvisejících se společenským postavením těchto legionářů za první republiky. V první části jsou vybrané osoby stručně představeny, je nastíněno jejich zapojení do legií a případná oceňování a uznání.
Těžištěm studie je meziválečné období a II. světová válka. Jedním z cílů autorky bylo zjistit, jak se vybraným legionářům s romským původem podařilo zapojit po skončení první světové války do sociálních struktur a zda jim účast v legiích v procesu koexistence s většinovou společností pomohla.
Na detailnějším představení fragmentů osobního legionářského spisu jednoho z nich, Josefa Holomka, ukazuje, jakých poct se mu od jeho legionářských spolubratrů dostalo. Zároveň však studie dokládá, že navzdory své účasti v legionářském hnutí téměř všichni z do této sondy zahrnutých legionářů s romským původem žili i v meziválečném období na okraji společnosti a že většina z nich včetně jejich příbuzných byla z rasových důvodů během II. světové války zavražděna v koncentračním táboře.
Výzkum tak přináší poznatky k sociálním procesům marginalizace znevýhodněných a dokazuje, že ani status "legionáře dle zákona" nepomohl romským legionářům k výraznější - byť aspoň dočasné - akceptaci majoritní společností. Tyto osoby vzhledem ke svému etno-sociálnímu původu stály i za první republiky nadále na samém okraji společnosti.