"[...] aby nikdy nezazněl zvonec a téhle hezké pohádky, aby už nikdy nebyl konec". Motivy idylična na československých spartakiádách
Abstrakt
Československé spartakiády představují unikátní fenomén jak v rámci dějin tělovýchovy a sportu, tak i jako svérázný prvek československé komunistické festivity, který v širším kontextu dobového diskurzu vytvářel množství kulturních i symbolických významů. K ústředním motivům, které se v souvislosti se spartakiádními vystoupeními a reprezentacemi těchto slavností objevovaly, patří motivy štěstí, "zlatého věku" a bezstarostného života.
Spolu s proměnami režimu, jeho diskurzu a obecněji československé společnosti tyto obrazy významně variovaly. Příspěvek se zaměří na analýzu a srovnání motivů idylična přítomných na československých spartakádách v odbobí pozdního stalinismu a normalizace.
Spartakiádu budeme přítom vnímat jako text v širokém slova smyslu, tedy jako sémanticky koncipovanou diskurzivní činnost. Cílem je postihnout úlohu, kterou tato témata sehrávala v útvářející se festivitě a mytologii režimu.