Psychedelika jsou látky, které způsobují přechodné intenzivní změny vědomí na úrovni vnímání, myšlení, prožívání i chování. V západní společnosti byly především v 60. letech široce využívány a zkoumán jejich terapeutický potenciál.
V klinické praxi se ukázala jako nejefektivnější v kombinaci s psychoterapií, v té době především dominující psychoanalýzou. Dnes se výzkum těchto látek obnovuje a vše nasvědčuje tomu, že v blízké budoucnosti je bude možné využívat v terapii.
Přesto, že historicky byla psychedelika spojována především s psychoanalýzou, lze se domnívat, že Gestalt přístup představuje vhodný nástroj pro práci se změněnými stavy vědomí vyvolaných psychedeliky. V příspěvku budou představeny terapeuticky účinné faktory stavů vyvolaných psychedeliky, jak by mohly posloužit v rámci Gestalt terapie, čím ji mohou obohatit a také otevřít diskuzi o tom, které koncepty by případně mohly být v této práci na překážku.