Inovovaná žeberní dlaha Judetova typu u nestabilního poranění hrudní stěny (první klinické zkušenosti)
Abstrakt
Úvod: Metodou volby v léčbě blokové zlomeniny žeber a dalších nestabilních poranění hrudní stěny je prováděná stabilizace osteosyntézou žeber. Indikací k osteosyntéze žeber je vedle blokové zlome-niny žeber i deformita nebo defekt hrudní stěny, dislokace zlomeniny žebra s poraněním plíce, otevřená zlomenina žeber, otevřený defekt hrudní stěny, porucha hojení zlomeniny žebra a osteosyntéza dislokovaných žeber u akutní torakotomie.
Na základě zkušenosti s použitím Judetovy dlahy při stabilizaci zlomenin žeber byla ve spolupráci Traumatologického centra a Chirurgické kliniky FNKV a 3. LF UK s vývojovým oddělením firmy Medin a.s., Česká republika, provedena inovace žeberních dlah Judetova typu, které byly použity v rámci klinické části studie u první skupiny zraněných s nestabilitou hrudní stěny.
Materiál, metoda: V průběhu posledních třech let byla konstruována inovovaná žeberní dlaha včetně instrumentária. Cílem inovace nových dlah bylo: 1.Nové technické parametry dlahy - možnosti ohnutí dlahy ve všech směrech, konstrukce nových fixačních klipů. 2.Použití uzamykatelných kortikálních šroubů k fixaci dlahy - adekvátní a bezpečná fixace dlahy při zavedení šroubu skrze obě kortikální části žebra. 3.Nové instrumentárium - kleště k uchopení dlahy, k úpravě ohnutí a fixační kleště. 4.Fixace dlahy k žebru pomocí ohnutí fixačních klipů - s minimální kompresí interkostálních cév a nervů.
V roce 2017 byla zahájena již klinická část projektu stabilizace blokové zlomeniny žeber osteosyntézou inovovanými Judetovými dlahami, které byly použity u prvních šesti zraněných. Výsledky: Operační technika s použitím nových dlah byla provedena se suficientními výsledky u šesti nemocných s blokovou zlomeninou žeber.
Fixace dlah v kombinaci s ukotvením fixačních klipů klipů a použitím kor-tikálních uzamykatelných šroubů skrz obě kortikální části žebra je adekvátní a bezpečný postup pro osteosyntézu. U zraněných byla provedena revize s torakotomie pro retinovaný hemotorax nebo již hematom v pleurální dutině.
U všech zraněných byla prokázána kontuze plicní. Osteosyntéza žeber byla provedena v období od třetího do šestého dne po úraze.
Pooperační mechanická ventilace byla v trvání od 24 hodin do šestého dne. Pooperační průběh byl bez komplikací s hojením per primam.
Závěr: Inovovaná technika osteosyntézy žeber u blokové zlomeniny žeber představuje jednu z podmínek k rozšíření této metody stabilizace závažných poranění hrudní stěny. Tato metoda osteosyntézy žeber je jednoduchá, bezpečná s krátkým časovým intervalem pro fixaci dlahy s dostatečnou stabilizací.
První klinické zkušenosti prokázaly bezpečné provedení fixace žebra se současnou možností revize dutiny hrudní s minimálním rizikem vzniku komplikací v pooperačním období.