Abstract
Výkladové slovníky uvádějí, že křídla jsou "létacím ústrojím ptáků a hmyzu" (SSČ). Křídla jsou však také částí zvířecího těla, která symbolizuje svobodu volby, odvahu a volnost obecně (narostla mu křídla), případně její ztrátu (přistřihnout někomu křídla, svěsit křídla), a mohou představovat i ochranu a bezpečí pro slabšího jedince (vzít někoho pod svá křídla).
Spojení ptáků s mladou láskou je zřejmé zejména v lidových písních a milostné poezii, ptáci (zejména holubi) bývají připodobňováni k mladým milencům. Podobu (bílé) holubice má v pohádkách duše, symbolem duše a Ducha svatého se stal holub také v křesťanské tradici.
Kromě zvířat mají křídla také andělé, u nichž je právě jejich přítomnost významným znakem, který vzhled jejich těla odlišuje od těla lidského. Jazykově-kulturní obraz křídel a peří bude sledován na základě dat z českých slovníků jazyka s přihlédnutím k datům ze slovesného folkloru.