(Ne-)sekuritizace areálových studií a jazykové výuky v ČR: Mezi vážným záměrem a politickým marketingem
Abstrakt
Příspěvek představí problematiku budování expertních jazykových a regionalistických kapacit ČR v kontextu dnes již klasické teorie sekuritizace. Autorovým východiskem je periodicky se opakují tendence politických představitelů ČR upozorňovat na palčivý nedostatek expertů vybavených specifickými jazykovými a regionálními znalostmi těch oblastí, které jsou v daný okamžik považovány za strategicky významné a bezpečnostně relevantní.
Dlouhodobé podfinancování oborů, jako jsou sinologie, arabistika, atd., je následně prezentováno nejen jako deficit vzdělávacího systému, ale i jako bezpečnostní riziko. Hlubší analýza tohoto jevu však napoví, že podobná prohlášení nejsou projevem snahy o systematické navyšování expertních kapacit ČR vůči konkrétním regionům, nýbrž svého druhu neúplným sekurizačním aktem prováděným v rámci politického marketingu na ad-hoc bázi, mnohdy v reakci na konkrétní projevy dalších více či méně sekuritizovaných jevů, jako jsou např. terorismus, nebo migrační krize.
Druhá část příspěvku bude zaměřena na srovnání českého reaktivního a krátkodobě orientovaného přístupu k (ne-)sekuritizaci problému nedostatku expertních jazykových a regionalistických kapacit s několika zeměmi, kde na původní sekuritizační akt navázalo budování robustního systému budování těchto kapacit ve prospěch státu. Autor se následně pokusí identifikovat faktory, které vedly k úspěšné sekuritizaci areálových studií a ne-filologicky orientované jazykové výuky, a jejichž absence naopak vede k ne-sekuritizaci diskutovaných oborů v ČR.
Autor se tématem zabývá v rámci připravované dizertační práce The Arabist and the State: Arabic Language Instruction and the Professionalisation of the Governmental Middle East Expertise.