Při přípravě mé doktorské disertace, která bude pojednávat o vývoji vodního práva a právních vztahů spojených s vodou na území našeho státu, se v plném rozsahu potvrdila hypotéza, že problematika právní úpravy lesů je úzce spojena s otázkou vodního práva a zejména právních vztahů spojených s vodou, jakými je např. voroplavba. V českých zemích je dokladem tohoto tvrzení kontinuální řada právních památek a právních předpisů.
Ze starších například pokus Karla IV. o kodifikaci zemského práva z roku 1355, označovaný jako Maiestas Carolina. Z novějších například rakouský lesní zákon z roku 1852, který rovněž obsahuje právní úpravu otázek spojených s voroplavbou.
Zvláště v současnosti vystupuje do popředí úloha lesů a jejich funkce jako rezervoárů vody, tedy opět v souvislosti s vodoprávními vztahy. Proto jsem přivítal, když se mi dostala do rukou publikace týkající se vývoje lesnictví na Slovensku.
Publikace byla vydána u příležitosti 100. výročí vytvoření nové organizace státních lesů v Československé republice. Její reprezentativnost ještě umocňuje skutečnost, že kniha byla vytištěna na kvalitním křídovém papíře.
Rozsah tohoto díla je úctyhodný - více než tisíc stran.