Abstrakt
Přednáška věnovaná analýze Peircova (méně známému a nepříliš komentovanému) textu "Etika terminologie" s důrazem na jeho pojetí tzv. normativních věd (estetiky, etiky a logiky-sémiotiky). Na základě rozboru vztahu mezi etikou (rozlušující mezi konformitou a nekonformitou vůči nějakému ideálu obecně) a logikou (rozlišující mezi konformitou a nekonformitou vůči ideálu pravdivého poznání) předkládá obecný výklad úlohy normativity ve vědeckém zkoumání.
Tento výklad je následně zasazen do souvislostí Peircovy teorie znaku--sémiotiky. Jelikož veškeré myšlení a zkoumání probíhá ve znacích, je úlohou etiky terminologie stanovit normativní pravidla vytváření a používání znaků (obecně a vědeckých termínů specificky) tak, aby vědecké zkoumání bylo schopno v dlouhém běhu dospět k pravdivým poznatkům.