Abstrakt
Předkládaný text se věnuje dvěma okruhům otázek: jednak obecnému problému spolupráce antropologie s psychologií a dále tomu, jakou roli v bádání o spirituálních prožitcích hraje materialismus a do jaké míry by do sebe měla antropologie integrovat materialistické vysvětlení stavů a procesů v lidské mysli. Interdisciplinární přístup při výzkumu náboženství vnímáme jako žádoucí, klademe si ovšem otázku, jak má konkrétně vypadat spolupráce antropologie a psychologie, a zejména, jaká v tomto kontextu má být role antropologie.
Odmítáme představu, že tato spolupráce musí mít nutně povahu materialistického vysvětlování mentálních procesů, potažmo sociální reality - už jen proto, že přesná povaha a implikace materialismu ve vztahu k mysli jsou stále předmětem intenzivních diskusí. Věnujeme se rovněž tomu, zda je přijetí materialistické ontologie nutnou podmínkou vědeckého přístupu, a tedy zda nám vědecká perspektiva velí odmítnout představu, že emické představy o nadpřirozenu, alternativních světech či duchovních bytostech by mohly mít nějaký reálný korelát ve vnějším světě.
Zastavujeme se i u toho, jaká jsou v tomto specifika prostředí okultury.