Abstract
Příspěvek představuje malou případovou studii zaměřenou na narativ rekultivace krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi. Na příkladu rekultivací ukazuje, jak je post-socialistický "růstový stroj" (Kulcsar, Domokos 2005) nakládání s krajinou zakotven v socialistické minulosti přemýšlení o krajině a zacházení s ní.
Zatímco vytěžení ekonomického potenciálu krajiny v podobě hnědého uhlí zůstává pro architekty severočeského "růstového stroje" nezpochybnitelným faktem, potěžební krajině a rekultivacím jsou průběžně připisovány nové významy, včetně přínosu těžby pro adaptační opatření na klimatickou změnu. Teoreticky je příspěvek ukotven v politické ekologii (Connolly 2016) a nové kulturní geografii (Walter, Fortmann 2003).