Abstrakt
Příspěvek se zabývá otázkou, jak členové muslimské komunity v Praze reflektují své postavení v české většinové společnosti v období po migrační krizi (2015/16). Výzkum je soustředěn do několika oblastí, které mohou rozkrýt povahu kontaktu a vztahu muslimů s českou většinovou společností.
Zabývá se například způsobem sdružování a organizování společenských, kulturních a charitativních akcí pro muslimskou komunitu i českou veřejnost, vztahem oslovených členů k státu a české společnosti a jejich občanskou angažovaností. Z hlediska metodologie byl zvolen kvalitativní výzkum, s technikou zúčastněného pozorování a vedení polo-strukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty.
Dosavadní výsledky studie potvrzují známý fakt, že muslimská komunita v Praze není jednotná. Část muslimské komunity intenzivně vnímá proměnu nálad české veřejnosti směrem k muslimům a touží po tom, být součástí české společnosti. Jiná část naopak vnímá prostor České republiky jako místo, kde praktikuje islám a příliš se nestará o samotné akceptování českými občany.
Významné je, že tyto dva odlišné postoje krystalizují kolem odlišných center praktikování víry. To úzce souvisí i s trajektoriemi vybraných informátorů, tedy cestami které je přivedli k víře a do České republiky.