Abstrakt
V příspěvku analyzuji vývoji debat o nerovnosti v odměňování mezi muži a ženami. Byl zmapován historický vývoj rozdílů v odměňování žen a mužů z perspektivy historické sociologie.
Poukala jsem na specifika jednotlivých debat s ohledem na relevantní stakeholdery a vlivy na rámování problematiky genderových nerovností v odměňování. V rámci příspěvku byla představena především debata, která probíhala na poli vědeckých zjištění.
Analýze byly podrobeny především studie sociologické studie se zaměřením na hledání interpretací a argumentačních linií vysvětlujících příčiny nerovného odměňování. Vládní garnitura státního socialismu sice skutečnost nerovností v odměňování žen a mužů reflektovala, nicméně ji především v období od 70. let nepovažovala za diskriminační strukturální problém.
V průběhu 60. - 80. let 20. století se postupně prodlužoval čas, který ženy věnovaly placené práci. Otázka dělby práce však zůstala neřešená a ženy tak začaly být zatíženy dvojím břemenem.
I přes deklarovanou emancipaci žen stále existoval významný rozdíl ve mzdách žen a mužů. Příjem žen tak představoval druhotný příjem.
Toto rozdělení vyústilo v tzv. tradiční gender kontrakt, který potvrdil stereotypní model muž-živitel, žena-pečovatelka. Nižší příjem žen byl ospravedlněn tím, že žena vykonávala další práci, a to právě tu neplacenou v domácnosti.
Za hlavního hybatele společenských změn tak bylo považováno plnění ekonomických zájmů poválečných režimů. Nastupující ekonomická nezávislost žen v období státního socialismu byla do značné míry vynucená státním ekonomickým uspořádáním.
Ideově proklamovaná emancipace však nepřinášela skutečnou rovnost a platy žen dosahovaly v období 60. - 80. let pouze 63 - 71 % platů mužů.