Periglaciální tvary nad horní hranicí lesa Vysokých Sudet jsou unikátní, protože jsou zde nejlépe z celého území ČR dochovány, a to zejména vzhledem ke specifickému klimatu nejvýše položených míst našich nejvyšších hor. Některé periglaciální tvary (půdní a rašelinné kopečky, tříděné kruhy, některé netříděné pruhy, malé nivační deprese, soliflukční náteky a putující bloky) jsou stále aktivní, což lze doložit jejich morfologií a změnami ve vnitřní stavbě.
Tyto formy jsou ekvivalentní obdobným tvarům vyskytujícím se až v daléké Skandinávii, či mnohem vyšších Alpách. Mnoho aktivních i neaktivních periglaciálních forem je kriticky ohroženo a vyžadují nejvyšší míru ochrany, včetně veřejné osvěty, tak aby veřejnost, zejména turisté, neničila tyto unikátní tvary.