Abstrakt
Bezdomovectví je téma, které v sobě zahrnuje rodové perspektivy. V evropských zemích na to upozornilo již několik autorů a autorek (viz. například Doherty, 2001; Doherty a kol. 2002; Doherty, 2003).
Důvody, proč se ženy dostávají do situace bezdomovectví, se v mnoha aspektech liší od důvodů, které vedou k bezdomovectví mužů. Zkušenosti bezdomovectví žen jsou však často podceňovány.
V širším kontextu se bezdomovectví žen vztahuje na mechanismy společenských nerovností, které se dotýkají i žen, které nejsou marginalizované. Avšak faktory jako diskriminace na pracovním trhu na základě pohlaví a věku, různé formy násilí, zadluženost apod. jsou u marginalizovaných žen většinou důvodem, pro který se ocitly v situaci bezdomovectví, resp. kvůli kterému je pro ně později těžké se z takové situace vymanit.
Specifickou kategorií je skryté bezdomovectví, které se týká právě žen (Jones, 1999; Watson, 2000; Reeve a kol. 2006; Reeve a kol. 2007). Má mnoho podob, z nichž mnohé nejsou ve veřejném prostoru viditelné (v materiálním ani nemateriální smyslu).
Jak se projevuje ne / viditelnost bezdomovectví žen ve veřejném prostoru? Jak dochází k tomu, že jsou ženy bez domova přehlíženy? A naopak, v čem tkví jejich viditelnost v kontextu bezdomovectví? Příspěvek vychází z etnografického výzkumu, který byl realizován v období let 2012 - 2017 ve třech geograficky různých terénech v České a Slovenské republice. Bude se soustředit na představení specifik bezdomovectví žen, konkrétních strategií jejich jednání a možnosti řešení problematiky za účasti sociálních antropoložek a antropologů.