Abstrakt
Úvod: Syndrom diabetické nohy je závažné komplexní onemocnění, které potenciálně ohrožuje pacienta amputací. Včasná diagnóza případných komplikací je nezbytná pro efektivní léčbu a scintigrafické metody díky své vysoké citlivosti a neinvazivnosti k ní mohou přispět významnou měrou.
Metody: Při scintigrafii využíváme vlastnosti radiofarmak a jejich tkáňovou a buněčnou distribuci. Tu zobrazujeme dynamicky nebo staticky, planárně nebo tomograficky (SPECT, PET) i s využitím hybridních kamer (SPECT/CT, PET/CT).
Scintigrafie skeletu nám poskytne informace o velikosti prokrvení nohy, o permeabilitě kapilárního řečiště a o metabolické aktivitě osteoblastů a osteoklastů. Pro detekci zánětu a infekce můžeme použít značené leukocyty, kdy využíváme pozitivní chemotaxi nebo zvýšenou spotřebu značené modifikované glukózy (zvýšená energetická spotřeba).
Pro detekci lymfedému použijeme lymfoscintigrafii. Výsledky: Scintigrafie skeletu má obecně vysokou senzitivitu ale nízkou specificitu.
Možnost semikvantitativního posouzení metabolického obratu kostní tkáně nám umožní opakovaným vyšetřením sledovat vývoj choroby a efekt léčby. Značené leukocyty mají pro detekci zánětu vysokou specificitu, k odlišení celulitidy a osteomyelitidy pomůže hybridní zobrazení.
Lymfoscintigrafie měří rychlost odplavování podkožně podaného koloidu, může odhalit i subklinickou poruchu. Závěr: Scintigrafické metody nabízejí u pacientů se syndromem diabetické nohy celou řadu diagnostických možností.
Rutinně se používá zejména scintigrafie skeletu a značenými leukocyty. Jejich hlavní výhodou je, že nepoužívají žádné kontrastní látky a mají nízkou radiační zátěž.
Lze je tedy bezpečně použít i u pacientů s nefropatií a alergií. Pro správnou interpretaci nálezů je nezbytná těsná spolupráce s diabetologem.