Příspěvek vychází z praxe policejního psychologa a poukazuje na souvislosti výkonu policejní profese a psychiky policisty. Článek seznamuje s tím, jak mohou být vnímány některé zátěžové situace při policejní práci, a poukazuje na důležitost péče sám o sebe bez ohledu na délku služby. Je určený všem policistům od těch začínajících po sloužící déle jak třicet let.
Neaspiruje na vymezení všech možných situací, se kterými se mohou policisté během služby setkat, nicméně vymezuje ty základní a dává do kontextu úvahy o přesahu policejní práce do osobního života a zmiňuje některé aspekty, které hrají roli při zvládání zvýšeného stresu a emoční zátěže. Společným jmenovatelem jak zvládat lépe náročnost policejní služby je péče sám o sebe, jinými slovy duševní hygiena, jejíž uplatňování může zvýšit jak pracovní spokojenost policistů, tak zároveň prodloužit setrvání policisty ve služebním poměru a zamezit tak odchodům zkušených policistů. Článek představí výsledky z šetření, které bylo provedeno na Krajském ředitelství policie Pardubického kraje a týkalo se percepce náročnosti různých policejních situací z hlediska stresu, kterým mohou být policisté vystaveni.
Výstupem je uvedení policejních situací od těch policisty vnímaných jako nejnáročnější po ty nejméně náročné. Cílem příspěvku je zamyšlení nad zjištěnými fakty s přesahem do praktického využití nejen pro policisty samotné, ale i pro management policie, aby mohl vytvářet co nejlepší podmínky pro výkon služby a pro psychologickou činnost psychologů bezpečnostního sboru, kteří mohou s policisty pracovat po celou dobu jejich služebního poměru.