Abstract
Pojem hranice slouží k označení materiálních i nemateriálních mezí a limitů a zároveň také k označení limitu samotného. Hranice je tak používána jako mezní hodnota a současně jako označení rozhraní mezi dvěma pojmy, jevy, entitami.
Určování významových hranic pojmů a věcí je jedním z hlavních principů klasifikace a encyklopedizace moderní vědy. Ve společenskovědních oborech zároveň uvažování o předmětech bádání často probíhá v binárních konceptech - obsah/forma, uvnitř/vně, označující/označovaný, vysoký/nízký, mužský/ženský, které byly postmoderní teorií kritizovány za svůj hierarchický princip, přiznávající vždy jedné z binarit důležitější významovou hodnotu.
Kulturně vytvořený syst ém polarit a opozic byl jako první kritizován z pozic poststrukturalismu, který kriticky poukazoval na důležitost hranice, kde se význam utváří, a zároveň na to, že binarity od sebe nemůžou být jasně oddělené, protože jejich významy jsou vzájemně provázané a na sobě závislé. V posledních letech se proto čím dál častěji uvažuje o propustnosti a zpochybňování hranic, které souvisí nejen s pojmovým aparátem, ale například se zkoumáním sociální reality v podobě hranic kulturních, etnických, identitárních.
Cílem této konference je právě tematizace propustnosti hranic, ať již v kritickém uchopení binarit (soukromý/veřejný, individuální/kolektivní, normotvorný/subverzivní), či naopak v tematizaci hranice jako určitého limitu. Vzhledem ke svému tématu je konference otevřena interdisciplinárním přístupům (dějiny umění, historie, literární a divadelní věda, filmová a audiovizuální studia, gender studies, sociologie, politologie, psychologie, antropologie, filozofie ad.).