Abstrakt
Téma příspěvku se zabývá jedinci, kteří alespoň část života strávili v rámci institucionální péče, konkrétně v dětském domově. Ti často v osmnácti letech odchází ze zařízení bez zajištění bydlení a zaměstnání.
Tím je ztížen jejich start do samostatného života. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jak byli jedinci v rámci dětského domova připravováni na samostatný život, zda využili nějaké pomoci ze strany státu a zda byli schopni i po ukončení institucionální péče úspěšně dokončit soustavnou přípravu na povolání.
Vzhledem k cíli byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, anamnestická studie s využitím metody rozhovoru. Výsledek šetření ukazuje, že jedinec ihned po dosažení dospělosti není dostatečně připraven na samostatný život mimo instituci.
Výsledek šetření se shoduje s údaji Ministerstva práce a sociálních věcí, které v této oblasti plánuje reformu.