Abstrakt
Některé studie naznačují, že výsledné efekty pořadí narození na osobnost mohou být významně modulovány pohlavím respondenta i sourozence a jejich věkovým odstupem. Nejvýraznější efekty pořadí narození by se měly projevit mezi sourozenci s malými věkovými odstupy (do 5 let) a následně by projev měl klesat.
Hlavním cílem naší studie bylo ověřit uvedené tvrzení. Předchozí studie také ukázaly, že zvyšující se úrovní dosaženého vzdělání se zvyšuje i podíl prvorozených jedinců ve vzorku, což bývá často přisuzováno lepším studijním schopnostem prvorozených.
V porovnání s populací ČR jsme proto očekávali vyšší podíl prvorozených i mezi studenty biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pomocí dotazníku distribuovaného studentům biologie na PřF UK jsme v letech 2011-2016 získali základní socio-demografické údaje včetně informací o jejich sourozeneckých konstelacích.
Aby analýzy nebyly zkreslené počtem dětí v rodině, vybrali jsme pouze studenty, kteří mají právě 1 sourozence. Na souboru 947 osob jsme sledovali procentuální zastoupení prvorozených studentů s ohledem na pohlaví a věkový odstup mezi sourozenci.
V souladu s našimi předchozími studiemi jsme zjistili signifikantně vyšší zastoupení prvorozených jedinců v porovnání s populací bez ohledu na pohlaví respondenta a jeho sourozence (efekt se však zdá silnější u mužů). Zjistili jsme také významný vliv věkových odstupů a pohlaví na průběh výsledného efektu.
V případě, že je sourozencem respondenta sestra, dochází se zvyšujícím se věkovým odstupem u mužů i žen ke zvyšování podílu prvorozených. V případě, že je sourozencem bratr, je trend spíše opačný (se zvyšujícím se věkovým odstupem podíl prvorozených jedinců klesá; u mužů je pokles méně výrazný).
Naše výsledky ukazují, že při analyzování vlivu sourozeneckých konstelací je nutné brát v úvahu pohlaví i věkové odstupy mezi sourozenci. Vliv obou proměnných na výsledné efekty je velmi výrazný a zdá se, že jejich nezohlednění v analýzách může vést ke zkresleným výsledkům či dokonce způsobit vymizení případného efektu z důvodu zprůměrování protichůdných trendů.
Naše výsledky naznačují, že v budoucnu bude třeba revidovat či reinterpretovat výsledky těch studií, ve kterých věkové odstupy a pohlaví nebyly brány v potaz. Výzkumný projekt byl podpořen Grantovou agenturou Univerzity Karlovy (GAUK 269215) a projektem "Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ)", registrační číslo ED2.1.00/03.0078, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.