Abstrakt
Příchod většího počtu osob ze třetích zemí do Evropské unie v roce 2015 ukázal kromě jiného slabiny Společného evropského azylového sytému (SEAS), zejména nerovnoměrnost v zatížení jednotlivých zemí příchodem osob žádajících ochranu. Evropská komise se proto rozhodla SEAS prostřednictvím několika legislativních návrhů reformovat. Článek se zaměřuje na návrh nařízení Dublin IV, návrh kvalifikačního nařízen í a návrh procedurálního nařízení a konkrétně analyzuje navrhované změny, které mají za cíl nastavení solidarity mezi členskými státy, zrychlení azylového řízení, a ty, které akcentují dočasnost ochrany.
Mnohé návrhy, jako například automatický relokační mechanismus či povinné přezkumy udělených statusů, byly během vyjednávání zcela nebo částečně opuštěny, ač měly řešit zásadní otázky spojené s funkčností stávajícího systému. Nedá se nyní říci, zda bude reforma SEAS vůbec přijata a v jaké podobě.
Zmíněné nedořešené otázky se však nejpozději při další uprchlické (migrační) vlně vrátí.