Abstract
"..Je třeba si zvyknout, že zde existuje nesmírné množství velmi malých i velmi vzdálených věcí, které nemohou být viditelné", píší členové Academie dei Lincei - Francesco Stelluti a Frederico Cesi - ve svém slavném pojednání o včele, v němž využili (jako jedni z prvních) mikroskop k pozorování a popisu věcí lidskému oku jen stěží spatřitelných. Zkoumání a především zobrazování struktur nekonečně malého (živého) světa budou předmětem i mého příspěvku.
Novověká "věda o živém" poměrně radikálně přetvořila pohled na živý organismus. S koncem 17. století se "přírodovědci" začínají dívat na přírodu jako na něco, co je člověku bytostně cizí.
Přesto je ale tento nový svět uchopitelný a spoutatelný novými atematickými a fyzikálními "nástroji". Přijmeme-li tento obraz přírodovědy 17. a 18. století, jak se tento pohled odráží v zobrazovaní "nekonečně malých" struktur? A naopak - jak je tento obraz vytvářen pozorováním a následným zobrazováním, která umožnil právě mikroskop? Na příkaldu kreseb několika vybraných "mikroskopiků" (Marcello Malpighi, Robert Hook, Henry Backer...) bych se pokusila zodpovědět výše položené otázky.