Příčiny a proces přestupů (transferů) žáků, tedy meziškolní mobility, jsou dosud málo studovaným aspektem tohoto jevu. Kvalitativní vícepřípadová studie přináší analýzu dvou případů přestupů žáků základní školy, navazujících na tranzici na druhý stupeň.
Jádrem textu jsou analytické narace, kde jsou případy podrobně popsány jako dynamický proces setkání nebo střetu různých perspektiv hlavních aktérů: rodičů, žáků a jejich sourozenců, pracovníků škol a poradenských zařízení. Analýza ukazuje transfer jako důsledek střetu aktivních rodičů snažících se vytvořit optimální podmínky pro děti, které se v prostředí školy špatně začleňovaly, s pracovníky školy.
Vzniklý konflikt převážil nad možnostmi komunikace a spolupráce, což vedlo k rozhodnutí změnit školu, provázené úlevou na straně rodiny a krátkodobým nebo dlouhodobým zlepšením situace dítěte. V analytické části je srovnávána kongruence případů s teoriemi sociální praxe a sociálního kapitálu P.
Bourdieua a J. Colemana.
Ukazuje se, že každá z teorií přispívá k vysvětlení příčin a procesu přestupů jiným způsobem, v analýze se vzájemně doplňují a vytvářejí jednotný integrovaný vzorec: první z nich vysvětluje lépe reaktivní dynamiku stigmatizace a vylučování dítěte a rodiny v sociálním poli školy, druhá více strategickou snahu zlepšit kvalitu prostředí školy zvýšením sociálního kapitálu nebo hledat školu s vyšším sociálním kapitálem.