Tato práce se věnuje rizikům narušení nestrannosti soudce v důsledku jeho důkazní aktivity, konkrétně faktického nahrazování činnosti státního zástupce a suplování plnění jeho procesních povinností. Nejprve jsou v obecné rovině rozebrány rizikové faktory narušení nestrannosti soudce, následuje popis důvodů pro vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 1 TŘ, dále pak komparace nestrannosti soudce a státního zástupce z hlediska zákonného vymezení jejich postavení.
Navazuje rozbor konkrétních rizik vyplývajících z důkazní aktivity soudu, jejich důvodů a projekce uvedené problematiky v české judikatuře a judikatuře ESLP. Na závěr je popsán způsob rozhodování o podjatosti soudce pro jeho nadměrnou důkazní aktivitu v soudní praxi a uvedeny související návrhy de lege ferenda.