Abstrakt
Záměr. Cílem studie byl, na podkladě odpovědí českých adolescentů umístěných v nápravných zařízeních, popis asociace role jedinců diferencované na podkladě jejich kombinované aktivní a pasivní účasti při šikaně z hlediska (a) obecné tendence k agresivnímu chování operacionalizované stupnicí BPAQ-SF; (b) prekurzorů připravenosti k násilnému řešení problémů odhadovaných třemi stupnicemi nástroje NIM18.
Soubor a procedura. Soubor tvořilo 191 adolescentů umístěných v pěti nápravných zařízeních, průměrný věk 16,85; SD = 1,55; rozsah 14-19 let.
Mladiství byli vyšetřeni dotazníky z hlediska obecné agresivity BPAQ-SF, prekurzorů k násilnému chování NIM18, stupnicemi pro odhad role při šikaně. Administrace nástrojů byla individuální, anonymní, podmíněná informovaným souhlasem.
Výsledky. Sklon k překotnému chování bez zvážení důsledků, ignorování zavedených pravidel a tendence sociálně se prosazovat mezi vrstevníky zvyšuje pravděpodobnost aktivn í účasti jedince na šikaně ve srovnání s jedinci s nižšími hodnotami v těchto proměnných.
Omezení studie. Soubor adolescentů nebyl reprezentativní a autoreferenční způsob sběru dat je zvláště u forenzní populace značně citlivý na sociální akceptovatelnost.