Prevalence symptomů vyššího rizika rozvoje psychózy v populaci adolescentů: Česká verze Prodromálního dotazníku
Abstrakt
Úvod. Identifikace jedinců ve vysokém riziku rozvoje psychotického onemocnění může pomoci v prevenci vzniku onemocnění.
Cíle. Popsat základní psychometrické vlastnosti české verze dotazníku The Prodromal Questionnaire- Brief Version (PQB) a prevalenci výskytu symptomů rizika rozvoje psychózy u českých adolescentů.
Soubor a metody. PQB byl předložen studentům pražských škol (gymnázia, střední odborná učiliště-SOU a střední odborné školy-SOŠ) ve věku 15-20 let.
PQB se skládá s 21 otázek. Celkový skór GREATER-THAN OR EQUAL TO 8 pozitivních položek byl nastaven jako prahový pro pozitivní screening (PQB+), celkový skór GREATER-THAN OR EQUAL TO 8 položek, vyvolávajících signifikantní distres pro PQB distres+ a celkový skór GREATER-THAN OR EQUAL TO 24 pro PQB celkový distres +.
Statistická analýza. Pro testování psychometrických vlastností PQB byl použit Cronbachův koeficient α, položková analýza a explorační faktorová analýza.
Rozdíly v PQB mezi skupinami (pohlaví, typ školy, věk) byly exploračně testovány pomocí Fisherova přesného testu, Mann-Whitneyho testu, Pearsonova chí-kvadrát testu a neparametrického Kruskal-Wallisova testu, dle obvyklých zvyklostí. Výsledky.
Analyzována byla data 435 studentů (průměrný věk 17,2 +- 1,0 let). Mezi dotazovanými bylo 249 (54 %) chlapců a 216 (56 %) dívek.
Mezi školami byl rozdíl distribuce pohlaví (dívky gymnázium 49 % vs. SOU 87 % vs.
SOŠ 31 %; p < 0,001), ale ne v průměrném věku respondentů (p = 0,08). Cronbachovo α pro PQB bylo 0,85.
U PQB byla nalezena třífaktorová struktura. Faktor 1 byl sycen 7 položkami (faktorová zátěž 0,444-0,729; Cronbachova α = 0,81), faktor 2 tvořilo 6 položek (faktorová zátěž 0,404-0,721; α = 0,73) a faktor 3 se skládal ze 4 položek (faktorová zátěž 0,313 - 0,618; α = 0,65).
Z celkového souboru bylo 204 (44 %) studentů PQB+, 44 (9 %) PQB distres + a 174 (37 %) studentů PQB celkový distres+. Záchyt u dívek byl častější než u chlapců.