Abstract
Hlavní cíle využití hospodářských zvířat v raně a vrcholně středověké Praze lze přiblížit na základě výsledků studia zvířecího kosterního materiálu z různých míst, např. Pražského hradu, Malé Strany nebo Starého Města pražského, a jejich vzájemného porovnání.
Propojení archeozoologických závěrů s hodnotami stabilních izotopů dusíku a uhlíku, obsažených ve zvířecích kostech a zubech, může prohloubit naše dosavadní poznatky o technice krmení hospodářských zvířat, např. zdrojích krmiva či pastevních možnostech ve vztahu k místním environmentálním podmínkám, a zároveň napovědět více o chovu hospodářských zvířat uvnitř středověké městské aglomerace. Dosavadní výsledky ukazují, že pravděpodobně na počátku vrcholného středověku došlo k výrazným změnám v hospodaření s domácími zvířaty.
Tyto změny se projevují nejen na úrovni zastoupení druhů v souborech, ale i v odlišných porážkových distribucích turů a prasat domácích. Výsledky analýzy stabilních izotopů poukazují na odlišný způsob managementu v období vrcholného středověku, především u prasat.