Charles Explorer logo
🇨🇿

Rejstříky berně a královského úroku města Rakovníka z let 1436-1449 jako pramen pro poznání života ve středověkém městě

Publikace na Filozofická fakulta |
2019

Abstrakt

Rejstříky berně a královského úroku města Rakovník let 1436-1449 [1450] jsou uloženy ve Státním okresním archivu Rakovník. Kniha je psána na papíře, na němž se nacházejí filigrány v podobě květiny o sedmi okvětních plátcích a býčí hlavy nebo pět oblouků, nad nimiž je pěticípá hvězda.

Vazba knihy je polokožená a pochází z roku 1931. Původní pergamenové desky byly do knihy vevázány.

Jazykem knihy je latina, marginálně se objevuje čeština. V knize lze rozlišit 3-5 písařských rukou.

Rejstříky evidují dva typy poplatků, které město odvádělo panovníkovi. Prvním typem byl královský úrok ("census") ve výši 45 kop grošů ročně, který Rakovník platil již od roku 1319.

Druhým typem byla královská berně ("berna regalis") ve výši 50 kop grošů ročně, která byla zavedena roku 1436. Kromě toho kniha eviduje i další typy poplatků jako poloviční, čtvrteční a třetinovou berni nebo berni vybíranou pro účely údržby křivoklátských lesů.

Ačkoli se jednalo o daně odváděné panovníkovi, povinnost platit je měl i Rakovník, který byl v té době komorním městem v rámci Křivoklátského panství. Rakovník podléhal majiteli hradu Křivoklát, tedy buď přímo panovníkovi, v době zástavy Křivoklátu pak jeho zástavnímu držiteli.

V letech 1436-1450 byl zástavním držitelem Křivoklátu Aleš Holický ze Šternberka, kterému také plynuly veškeré příjmy z berně a úroku v době pohusitského interregna v letech 1439-1453. V praxi měl dohled nad městskou správou v Rakovníku křivoklátský purkrabí Bořivoj z Lochovic, mezi jehož pravomoci patřily sesazování a obnovy městské rady a přebírání vybraných daní.

Zápisy v knize jsou řazeny chronologicky podle termínů výběru královského úroku a berně, které se konaly několikrát do roka. V rámci těchto termínů jsou vytvořeny dvě rubriky, jedna pro příjmy a druhá pro výdaje.

Rubrika příjmů je dále členěna podle pořadí výběru peněz, a to nejprve na jednotlivé části města (náměstí, Bezděkov, Blatno, Lubenská ulice, Svatojilská ulice, Lišanská ulice a Hrnčířská ulice), poté řemesla a mlýny. Každá část seznamu je opatřena příslušným nadpisem.

Hlavní nadpis obsahuje dataci, typ poplatku, jména berníků a úřady, které zastávali. Výběry zpravidla prováděli purkmistr a obecní starší.

Poté následuje seznam obyvatel s uvedením rozlohy jejich pozemků, nemovitostí a živností, které podléhaly zdanění, a výše zaplacených částek. Po zapsání vybraných peněz byla v rámci každého termínu vytvořena rubrika pro výdaje. Část peněz byla odevzdána křivoklátskému purkrabímu, část sloužila k úhradě městských výdajů.

Díky své struktuře je kniha významným pramenem nejen pro poznání městské finanční správy, ale i hospodářské a sociální struktury, topografie Rakovníka a jeho postavení v rámci celkové správy země.