Cílem předkládané studie je analytické zhodnocení příčin silné podpory KSČ v prostředí meziválečné Prahy, jejíž indikátorem jsou více než uspokojivé volební výsledky dosahované stranou v průběhu 20. a 30. let. V centru zájmu stojí kořeny připravenosti historických aktérů k politickému aktivismu a aktivnímu, často násilnému vystoupení na demonstracích a politických manifestacích.
Za pomoci metod sociálních a kulturních dějin studie rekonstruuje mobilizační mechanismy vybudované stranickými organizacemi umožňující komunistickému hnutí udržovat stabilní členskou základnu spolu s celkem rozsáhlou sítí sympatizantů a jejich následné využití k pokusům o destabilizaci tehdejšího společenského uspořádání.