"Stát a obec nechť postaví na svůj účet chaty pro trampy." Ke vztahu trampingu a československého státu
Abstrakt
Příspěvek se zaměřil na vztah českého trampingu ke státní v období tzv. první republiky. Tramping představoval pro tvůrce nového státu paradox: benefitoval z pocitu nově nabyté svobody, zároveň se ale stal v očích mnoha kritiků testem loajality ke státu.
Jako produkt masové kultury spojený s indiferentním eskapismem a westernovou romantikou nijak nepodporoval občanský ideál mladého státu. Příspěvek se proto zaměřil na vývoj vnímání a vztahování se trampů ke státu, jež se měnilo, stejně jako tramping procházel vnitřními proměnami, až se ve 30. letech stal legitimním způsobem trávením volného času mnoha, nejenom mladých lidí.
Otázka vztahu ke státní moci souvisela rovněž úzce s otázkou politizace trampingu a zájmem vybraných stran o trampy. Dynamicky se vyvíjel i vztah státu k trampům, od lokálně cílených represí tzv.
Kubátova zákona, jež podpořily institucionalizaci některých osad v podobě spolků a tedy podřízení se řádu zákona, až po úvahu jak využít trampy při obraně republiky. Interakci trampů a státu lze chápat jako zrcadlo československé společnosti, jež v sobě odráželo jak proměny mocenských nároků státu, tak očekávání minimálně dvou nastupujících generací mládeže.