Abstrakt
Hlavním účelem studie je prozkoumat povahu trampského hnutí 60. let na příkladu vztahu k významnému spisovateli dobrodružné literatury pro mládež Jaroslava Foglara. Na základě dochovaných korespondenčních souborů ale i dalších pramenů prokazuje, že Foglar byl chápán jako jedno ze symbolických center trampingu a totem trampů generace dorůstající na přelomu 50. a 60. let 20. století.
Ti jen obtížně navazovali na prvorepublikové dědictví. K dispozici však měli zkušenost ve čtenářských klubech zakládaných Foglarem a jeho literární dílo, které fungovalo jako zdroj "trampských" hodnot - lásky a obdivu k přírodě spojené s důrazem na chlapeckou sociabilitu.
Podobu trampingu částečně ovlivnily i snahy Československého svazu mládeže o etablování tábornictví, které mělo za cíl podchytit neorganizované trampy v rámci jednotné socialistické výchovy. Tramping a tábornictví byly v 60. letech úzce propojeny, jejich hranice byly nejasné a vzájemně prostupné.
Namísto dřívější exotické či sportovní stylizace prvorepublikového trampingu využívaly stylizace do zálesáků sloužící pro získávání užitečných dovedností. Postupné oživování a legitimizace trampingu přispěla i k rehabilitaci a obnovení skautingu v roce 1968.